Michal Kotalík sa v tomto roku vrátil k súťažným bojovým športom po nedobrovoľnej pauze, keďže si musel odpykať svoj trest vo väzení. Najprv sa stretol s Václavom Mikuláškom v boxerskom zápase na turnaji OKTAGON Underground: Vémola vs Marpo. Prehral na body, no svojím výkonom sa v tomto dueli vôbec nestratil a rešpekt mu vyjadril aj jeho súper.
Následne sa už Kotalík predstavil v MMA zápase. Bolo to na nedávnom podujatí OKTAGON 34 na Štvanici. Ole Magnor ho porazil v súboji strednej váhy submisiou v druhom kole. Michalovi sa žiaľ nepodarilo dotiahnuť do víťazného konca veľmi podarený úvod zápasu, kedy svojho nórskeho súpera tvrdo otriasol. Aj na tomto bola vidieť krutosť, no zároveň aj krása MMA, keďže niekedy je bojovník veľmi blízko výhre, ale napokon sa to všetko môže otočiť. Kotalík v týchto dňoch s určitým odstupom uverejnil dlhšiu reakciu.
Michal Kotalík a jeho dlhšie vyjadrenie k OKTAGON 34 v originálnom znení
„Po týdnu je tady nějaký moje vyjádření k tomu slavnýmu navrátu , který skončil v druhým kole mou prohrou na škrcení. Na úvod posílám respekt soupeři z Norska Olemu. Cg kámo.
Dal bych rád poděkoval fanouškům jak při mně stojíte a jak jste fandili i přímo v hale. Masakr.
Zápas jsem prosral z několika blbych důvodů a upřímně mě to moc mrzí. Vnímám to tak ,že jsem nasral na hlavu ne jen sobě ale i svýmu úžasnýmu týmu. Trenérům Andremu a Martinovi, který byl celou dobu se mnou. Chci se tímhle i omluvit že jsem se občas choval jako kretén. Ať už vůči nim nebo komukoliv z oktagonu. Určitě to nebylo nic osobního a pramenilo to ze vzteku vůči sobě samému, v žádným případě vůči někomu jinýmu. Což je jedna z věcí co je mi líto , že jsem mohl bejt nepříjemný vůči komukoliv,kdo si to nezasloužil.
Taky chci říct obrovský díky sponzorům a zároveň vyslat omluvu i vůči nim, protože samozřejmě tenhle svět je neúprosný a každý očekává výsledky a my jsme namezní new era gladiátoři a od nich se očekává,že budou vítězit.“
Nezlomilo ma to, ale prebralo
„Taky chci veřejně prohlásit, že tohle ,co se stalo nenechám a nemůžu nechat jen tak být. Protože kvůli tomuhle jsem neprošel vším tím, čím jsem si prošel a odmítám aby tohle byl konec. Nezlomilo mě to, ale probralo.
Je potřeba notná dávka sebereflexe a říct si že i když mám progres a snažím se, nebyl jsem maximální a to je to, co mě sere nejvíc. Oktagon je rozjetý vlak a já to podcenil a neběžel tak rychle abych na něj naskočil.
Zároveň chci oktagonu říct díky , díky že to děláte a jak to děláte a že jste klukovi z basy podali ruku. A taky vám chci říct , Ondro , Palo. Že tohle se nebude opakovat.
Mise z klece do klece se holt protáhne a pokračuje. Bude končit vítězstvím.
Mám kolem sebe skvělý lidi , skvělý možnosti. Začít musím sám u sebe. Nikdo nemůže za tohle selhání, kromě mně samého a já to přiznávám.
Hodně lidí ukazuje teď prstem a směje se, má radost. Beru to
Ale tohle je vyjádření po týdnu zamýšlení a důležitých rozhovorů s důležitými lidmi. A v tomhle týdnu jsem se já naopak smát už přestal.
Díky pokud jste to dočetli až sem.
Držte se.“
Zdroj: Michal Kotalík
